««««««« Petr Wala - šílený maratonec «««««««

Jak jsem už na těchto stránkách psal tak se připravuji na můj druhý sezónní maratonský vrchol, jenž proběhne v sobotu. Liptovský Mikuláš na Slovensku jsem na podzim vybral z několika důvodů. Hlavním důvodem je, že jsem neměl formu v původně plánovaném termínu na 45.Ostravském maratonu (24.09.2006) a tak jsem to odložil na listopad. Doufal jsem, že se forma vrátí a já budu lépe připraven. Dnes již mohu napsat, že forma je asi dobrá - soudím podle mých posledních výsledků z Porubského čtvrtmaratonu (28.10.) v čase za 37:03 min. a s Hornické desítky (04.11.) v čase za 35:16 min. Dalšími důvody jsou, že Liptovský maraton bývá celkem rychlý a je to pěkný výlet. Také jsem jej ještě nikdy neběžel a na Slovensku jsem se letos ještě žádného maratonu neúčastnil, čímž bych chtěl podpořit naše maratonské kamarády z východu :)

Konečná příprava v posledním týdnu před tímto maratonem obnáší prodělání známe Superkompenzační sacharidové diety o které si můžete více přečíst na http://www.spanker.cz/beh/superd.htm . Já to plánuji tak, že v první fázi bílkovinno tukové stravě zůstanu tři a půl dne, v druhé fázi přísunu cukrů dva dny a v poslední fázi normalizace půl dne. Navíc se musím po celou dobu vyvarovat jakéhokoliv alkoholu a kofeinu. U alkoholu je to jasné, ale kofein vyřazuji hlavně proto, abych se tím lépe připravil na jeho pozdější lepší účinek při podání v průběhu závodu. Níže teda budu zveřejňovat již dříve slíbený seriál o průběhu této konečné přípravy:

05.11.2006 - 1.den: Ráno jsem měl na váze 68,5 kg. Na snídani jsem si dal bílý jogurt a jedno vejce na tvrdo. Před obědem jsem si vyklusnul 14 km za 1:06:00 hod. Bylo to zajímavé, protože jsem po celou dobu běžel v dešti - bral jsem to jako otužovací přípravu na již nastávající zimní období. Po té jsem poobědval čtvrt pečeného kuřete se surovým mixem z různých salátů aj. listí :) Na večeři jsem snědl uzenou makrelu opět s tou předešlou trávou. Až na malou nervozitu a bolest hlavy, jenž přikládám abstinenčním příznakům z nedostatku kofeinu (normálně piju 2-3 kávy denně) šlo všechno celkem normálně. Večer mi moje manželka uvařila bylinkový spací čaj a já bez problému usnul.

06.11.2006 - 2.den: Musím přiznat, že touto dietou v první fázi dost trpím. Bez masa, vajec a mléčných výrobků si svůj jídelníček představit dokážu, ale bez pečiva, knedlíků, brambor a různých sladkostí už nikoliv. Celý tento den jsem po těchto pochutinách pokukoval a trpěl jsem :) Ráno jsem zjistil svou váhu na 67,0 kg což je zase kladná stránka této bezsacharidové stravy. Snídaně byla stejná jako den předtím, tj. jedno vejce na tvrdo a bílý jogurt. Dodal jsem si i vitamín C a po celý den jsem popíjel různé neslazené nápoje ( černý nebo bylinkový čaj, pramenitá voda ). Oběd jsem si z důvodu pracovního zaneprázdnění dal později ( kolem 14. hodiny ) ve složení dvou kuřecích prsíček osmažených ve vajíčku se zeleninovou oblohou. Venku od rána pořád dost hustě pršelo a já jsem začínal mít strach, že budu muset do toho slejváku vyrazit běhat. Naštěstí se má trpělivost oplatila a já sice už ve tmě,ale za to bez deště vyrazil něco kolem 18-té hodiny na malé silniční okruhy. Dal jsem si stejně jako den předtím celkem 14 km v čase 1:05:30. Chtěl jsem sice rychleji, ale prostě to nešlo. Tělo asi pálilo zásoby cukrů a já hlavně v posledním asi tříkilometrovém okruhu dost trpěl. Domů jsem doběhl úplně vyšťaven a hladový. Takže jsem hnedle na večeři popapkal pro změnu pouze zeleninu ( jedno rajče, půl papriky a asi osm ředkviček ). Celé jsem to zapil mátovým čajem a rychle zalehnul tak, abych usnul dříve než dostanu zase hlad.

07.11.2006 - 3.den: Jestli jsem o předešlém dnu psal, že ve druhém dnu superkompenzační diety to je utrpení, tak teď musím napsat, že tento třetí den je peklo :) Po celý den jsem dost vysláblý a pořád pociťuji hlad i přesto, že mám plný žaludek. O tom, že hlasitě skučím, když vidím svoje děti tlačit do hlavy nějakou tu čokoládu nebo jinou sladkost se jenom zmíním a rozvádět to tady raději nebudu ......... Ráno jsem měl na váze 65,5 kg a na snídani jsem smlsl opět mé oblíbené výživné vejce na tvrdo a nízkotučný bílý jogurt. Nebylo to nic moc, alespoň že jsem se tím nastartoval do normálního pracovního dne. Naštěstí té práce je zrovna na mně dost, tak jsem se pořád snažil na jídlo nemyslet a věnovat se plně pracovní náplni. Celkem to šlo, protože žaludek se při této činnosti umoudřil a hlásil se jenom sporadicky. Jenže jak už to tak bývá, tak jsem se v práci moc zahryznul a končil jsem až kolem půl třetí bez oběda. Na tři hodiny jsem byl domluven s kolegou na dráhu zaběhnout Yassův trénink ( viz. http://www.maraton.cz/trenink/ ). Když jsem přišel domů, tak jsem musel hodně odolávat otázce manželky jestli si dám oběd hned nebo až po tréninku. Rychle jsem se oblékl a fičel na stadión. Můj dobrý kamarád a souběžec Milan Celuch, který mimochodem nyní prožívá to stejné, protože na Liptovský maraton se chystá také a chce ho dát pod tři hodiny v OR, tam již čekal. No nebudu to prodlužovat ....... ve čtvrtém osmisetmetrovém úseku se mi zatočilo v hlavě a já jsem s Yassova testu odstoupil a už jsem pouze kolem stadiónu klusem kroužil. Nakonec z toho bylo celkem 12.km v čase asi za 1:07:00. Při běhání jsem trpěl jako bych běžel někde kolem čtyřicátého kilometru v maratonu po nárazu do stěny, hrozně jsem se potil a funěl. Doma jsem kolem sedmnácté hodiny zbaštil slíbený oběd, který byl ve formě přírodně vysmažené vepřové kotlety větších rozměrů a zeleninové oblohy menšího obsahu. Bylo to hodně dobré a já si zase jednou pochutnal. Jenomže pozdě večer (kolem dvacáté hodiny) jsem měl takový hlad, že jsem si musel dát ještě "výživnou" večeři, což byl květákový mozeček s vajíčkem. Po té jsem značně zesláblý a unavený usnul s úsměvem na tváří, protože další den se to už konečně zlomí a já se nacpu něčím hodně sladkým a dobrým ;)

08.11.2006 - 4.den: Konečně je to tu ! Zlomový den, ve kterém se přechází na příjemnější druhou fázi Superkompenzační diety, tj. zvýšený příjem všech typů cukrů v mém případě do úplně "odcukrovaného" organismu :) Ráno na váze bylo 64,5 kg. Na snídani jsem se už na nějaké vajíčko nemohl ani podívat tak jsem si dal pouze nízkotučný bílý jogurt. Kolem dvanácté hodiny jsem vyrazil na závěrečný běh před doplněním cukrů. S velkým utrpením jsem si odběhl 10.km za nějakých 46 minut. Domu jsem došel celý zadýchaný a nadmíru propocený. Po sprše asi 30 minut po běhu mně na stole čekal sladký oběd. Vymyslel jsem si bramborové halušky posypané hroznovým a moučkovým cukrem s rozmraženým lesním ovocem a máslem navrch zalité :) Manželka mi připravila hnedle dva talíře a já jsem byl v sedmém nebi. Reakce organismu byla hodně příjemná - jako bych vzal nějakou drogu, která mně celého pohlcuje. Žaludek byl tak zaplněn touto dobrotou, že  trochu i bolel. Ale mně to nevadilo, protože jsem si to v polosedě jen tak užíval na sedačce v obývacím pokoji. Oběd jsem pomalu zapíjel jahodovou šťávou a asi hodinu po té jsem si dal ještě tabulku hořké čokolády. Vlastně jsem už po celý den zobal samé sladkosti.  Schopen další normální práce jsem byl až tak dvě hodiny po obědě - slabost a únava se postupně vytrácela a já kvetl. Na večeři kolem 19-té hodiny jsem si dal něco málo čerstvého pečiva a křupavého chleba s margarínem zn. Rama. Po té jsem u televize usnul a už si nepamatuji jak jsem se dostal do postele :)

09.11.2006 - 5.den: Tento den se vyznačoval hlavně mým vysokým pracovním vytížení takže jsem ani moc neřešil nějaký stravovací rytmus, ani tréninkovou disciplínu. Samozřejmě jsem si ale na vše čas udělal dle situace, chuti a také vývoje počasí. Když jsem ráno vyskočil z postele rovnou na váhu tak jsem zaregistroval 66 kg. Posnídal jsem sladký čaj a dalamánek s margarinem. Po celý pracovní den jsem mlsal sladkosti. Kolem dvanácté hodiny jsem si chtěl jít ještě před obědem něco zaběhnout, ale silný déšť mně od toho odradil. Pršet přestalo asi kolem 13:30 hodin a já hned vyrazil na malý silniční okruh kde jsem si nakroužil asi 10.km za 46:30. Oproti předešlým dnům se mi běželo úplně perfektně a nějaké kopečky jsem ani necítil. Sice jsem to nijak nehnal, protože to byl už jenom relaxační běh, ale cukry v těle byli opravdu znát. Po doběhu jsem si doma na obědě pochutnal na žemlovce (zemlbába) bez tvarohu a hnedle jsem letěl na pracovní schůzku na kterou jsem málem zapomněl. Byla to škoda, protože jsem měl naplánovanou masáž nohou, kterou jsem musel zrušit. Večer jsem si dal kynuté knedlíky s borůvkami a moje skvělá manželka mi nohy namasírovala sama (pouze dvě). Po té mně zase uspala nějakým tím svým spacím lektvarem.

10. + 11.11.2006 - 6.+7.den: V tyto dny už budu na cestě nebo přímo na místě samém. Jediná realita je,že jsem mněl dnes (6.den) ráno na váze 66.kg. Teď již napíšu pouze můj plán. Budu se stravovat asi stejně jako 5.den, tzn. samé cukry, žádné tuky ani bílkoviny. Pouze večer den před závodem si dám pozdní večeři jako poslední pořádné jídlo před startem - pravděpodobně to bude někde v restauraci v Liptovském Mikuláši, a budou to nějaké ty těstoviny, ve kterých už asi bude i to již s radosti očekávané  lehké maso ( prostě již normální lehké jídlo bohaté na polosacharidy ). Ráno v den závodu toho již většinou moc nepojím. Pouze dost piju tekutiny a dám si jenom nějaký ten čokoládový oplatek, popř. banán. Půl hodiny před startem do sebe hodím energetický nápoj s obsahem kofeinu, taurinu a vitamínů, z čehož očekávám, že mi po předešlé kofeinové abstinenci narostou křídla. Další kofein, polosacharidy, minerály a ionty po té doplňuji průběžně dle potřeby až na trati.