««««««« Petr Wala - šílený maratonec «««««««

     Podle tréninkového plánu mám dnes běžet čtrnáct kilometrů. To je v pohodě. Půjdu to se střední intenzitou, ať si vyčistím hlavu od pracovních povinností. Venku je leden dobrá teplota +4°C, ale fouká tam nepříjemný studený vítr. Takže si na sebe hodím dlouhé zateplené elasťáky a na vrch tři vrstvy se šusťákem. Do sněhu si na nohy navleču jedině krosky, které hned tak nepromoknou. No a je to můžu jít. Zabouchnout dveře, spustit stopky a už letím.

     Doufám, že zase nepotkám nějaké ty překvapené sousedy - vždycky, když k tomu dojde tak na mně čučí jako na zjevení. Nechápu to. Co je na člověku tak zvláštního, když se snaží být aktivní a dbá o své zdraví. Třeba takový opilý občan, jenž se válí na ulici a dělá pod sebe nikoho tak nepřekvapí jako proběhnuvší týpek směšně oblečený do uplého hábitu - zaslechl jsem už i pojem „šílená baletka“ nebo „blikající mimozemšťan“. 

     Takže první kilometr mám v normě za 4:38, to je tak akorát v tepu na 65%.

     To by mě zajímalo jestli se správně počítá tepová frekvence v procentech od minimální tepovky nebo už od nulového tepu. Nulový tep je blbost to bych byl mrtvý. Takže to bude asi tak, že mých 0% bude u mé minimální tepové frekvence a 100% u maximální. Aha, tak to musím počítat tak že každých deset procent je mých patnáct tepů. No, ale potom tady tyto moje levné hodinky to mají potom špatně - počítají to od nula tepů. Tak to potom nevím ........ To je stejné jako, když náš domovník vypsal na nástěnce, že opis vodoměrů bude provádět pouze od 4. ledna do 8. ledna 2006 a při tom bylo zrovna po Silvestru 2006. Všichni jsme to četli tak jak to bylo napsané, ale bylo nám jasné, že ho máme čekat v roce 2007. Je to zmatkář. Stejně u nás byl až 11. ledna a ještě prskal, jak to že ty stavy nemáme už napsané u dveří, čímž jsme jej zbytečně zdrželi. Tepovka mi ukazuje 65%, ale já vím, že to je asi pouze 62%. Stejně - na kvalitní trénink bych měl přidat.

     Třeba teď do kopečka můžu trochu zrychlit. Nahoře se zase vydýchám a vrátím se zpět k mírnému tempíčku.

     Zítra ráno udělám ten rozpočet pro tu firmu co mně už týden nahání. No není furt čas. Pořád nějaká práce, práce a zase práce. Mám už těch restů tolik, že už pomalu přestávám mít přehled. Úplně nejhorší je, když mi někdo zavolá, chce něco po mně a já, protože jsem v terénu tak mu to slíbím, ale nikam si to nepoznačím. Vždyť to mám v hlavě ne ! Nemůžu to přece zapomenout ! Samozřejmě už za chvíli se mi to úplně vypaří z mé chytré bedny !

     Pátý kilometr za 22:38 - je to dobrý .....

     Kolikrát si třeba při tréninku vzpomenu, že musím dodělat ještě tohle a tamto a zavolat tam a onam. Jenomže to bych musel sebou pořád tahat můj blok neboli sklerotníček a dělat si poznámky. No nic musím si alespoň někdy sednout večer a napsat si to na papír a rozplánovat si práci dle důležitosti. I tak už mám v bloku napsáno tolik restů, že nevím co dříve.

     Á už mám polovinu tratě za sebou. Celkem dobrý - utíká to.  Tady v lese musím dávat bacha kam v tom sněhu došlapuji, ať si nevrtnu kotník.

     Stejně jsem utopista. Jasně vím, že když zítra v kanceláři zasednu za stůl tak nestačím ani blok otevřít, protože mi budou drnčet všechny telefony, přicházet SMS a na monitoru se zobrazí hafo nových e-mailů. Všechno nutné k vyřízení okamžitě ! Takže si do bloku napíšu plno dalších nutných úkolů, které je nutno udělat a ty preferenční ze včerejška se odloží na později ......... já prostě nestíhám !

     No teda je tu desítka a za 44:20 ! No to už jsem musel běžet ten prudký kopeček v lese, ale kdy ? Já si to vůbec nepamatuji ! To mám z toho, že furt přemýšlím o blbostech a nevěnuji se běhu. Ale zase to rychle utíká :) Vzadu na cestě jde nějaký páníček ze svým roztomilým pejskem. Samozřejmě jdou roztažení po celé cestě. Takže, kterou stranou je oběhnu. Zkusím to z osvědčené strany kolem majitele. Má ho naštěstí na vodítku, i když dlouhém.

     Takový hafíček si dle páníčka chce jenom hrát. No ať si hraje, ale ne se mnou. Já si s nim nechci hrát. A navíc jak mám vědět, že mně nevezme za lýtko ? Nejsou normální někteří tito majitelé psů. Za připomínky typu, že si za to můžu sám, protože běhám, nebo že to nechápou proč na mně skočil - bych škrtil. Ale ne toho psa, nýbrž jeho páníčka, který kolikrát ani neví, že vlastní zbraň, o které nemá ani potuchy jak je nebezpečná a kdy sama a proti komu vystřelí. Já bych zavedl pro majitele větších a bojových psů povinnost držení zbrojního pasu s proděláním „psoškoly“ z praktickými zkouškami na cvičišti a písemnými testy z teorie výchovy a výcviku těchto psů. Myslím, že by se už mezi námi neobjevovalo tolik nezvladatelných a agresivních psů. A nikomu by pak ani nevadili puštění na volno.

     Uf ten poslední kopec mi dá vždycky zabrat. Já teda nevím proč musím každý kopec vždycky švihat nahoru naplno. Pak mám problémy si v delších kopcích odpočinout. Ještě kilometr a jsem doma. Hodím si teplou sprchu a vyvěsím totálně promočené věci. Ani jsem si nevšiml, že se k tomu větru a zimě přidal i déšť - vůbec mi nevadí.

     No to, když jsem v dorostu jezdil závodně na silničním kole - to byla jiná. Vždycky jsem hrozně nadával na déšť, protože jsem byl celý promočený a zmrzlý. Ze špinavé silnice se mi do tváře od kol dostávala všechna špína a bláto. Kolikrát mně obhodilo předjíždějící auto nebo kamion a v té rychlosti jsem i špatně viděl jak mi voda a déšť prskali do tváře. Brýle byli v tu chvíli úplně na nic a já jsem trpěl jak pes. Jednu sezónu jsem dokonce uvažoval, že navrhnu našemu svazu cyklistiky ať přeřadí silniční cyklistiku mezi vodní sporty - jako je plavání nebo rafting.

     Tak a je to za mnou a 1:04:03 je v normě. "Dobrý den sousede !" - Co mu je ? Nepoznal mně ? Co jsem to vlastně chtěl ještě dneska dělat ? No nic. Ani si nepamatuji jak jsem to odběhnul - to byla tedy rychlovka. Zítra si dám úseky nebo alespoň tempo, ale teď honem do tepla ...............

     No a tady si můžete vyzkoušet funkčnost svého mozku i Vy :)