6. ECOL MARATON RYBNIK (POL)
V sobotu 9. srpna 2008 jsem se účastnil maratonu v polském Rybniku. Pro mě to byl již třetí jeho ročník v řadě. Po mém vítězství v roce 2006 (2:57:40) a druhém místě v loňském roce (2:58:53), jsem jej letos podruhé vyhrál v čase 2:56:46 hodin. Tento méně známy maraton je součásti Česko-Polského poháru RYBOST a tak jsem jej ani letos nemohl vynechat. Prázdninový termín pro mě není moc výhodný. Tak jako každý rok tak i letos mám přes léto v době dovolené tréninkový výpadek a trošičku odpočívám. Tentokrát ovšem tímto maratonem zahajuji přípravu na můj podzimní maratonský vrchol, kterého se budu účastnit již 13.09.2008 v Kladně.
Samotný maraton byl pro mě trošičku trápením. Počasí bylo sice příjemně chladné a deštivé, ale tím že jsem se nijak nenachystal, tak mi to moc nepomohlo. Na startu nás bylo něco kolem sta běžců i neběžců. Po výstřelu jsem byl již rozhodnut, že to zkusím rozběhnout po 4 min./km a uvidím do kdy to udržím. Chvíli po startu jsem již zůstal na trati sám. Nějakou dobu sice se mnou běžel můj věčný polský rival Rafal Linder, ale ten mi i přes naše svižné tempo hlásil, že běží na 3:20:00 hod. Do půlmaratonu, který jsem měl za 1:24:00 hod. se mi dařilo stanovené tempo 4 min./km držet. Můj náskok v této části závodu byl slušný - něco kolem 4 minut. Možná i proto, ale především v důsledku nízké trénovanosti jsem po té začal zpomalovat. Do 25-tého kilometru to bylo ještě nepatrné, ale po té začali nastupovat krize a já snižoval tempo. Nebylo ani dobré, že jsem tentokrát vyzkoušel běžet bez energetického gelu, na který jsem při maratonu navyklý. Nejhorší chvíle pro mě nastaly někde od 35 kilometru, kde jsem měl ještě náskok na druhého poláka Augusta Jakubika asi 2-3 minuty. Vůbec jsem o něm od nikoho nedostával informace a tak jsem se při mém zpomalování začal strachovat o vedení. Do posledního tříkilometrového kola jsem vybíhal s ujištěním od Otty Seitla, že se nemám čeho bát, ať to vyklušu, protože můj náskok asi 2 minuty je komfortní. Já jsem toho měl již plné kecky a tak jsem poslechl. Běžel jsem v tréninkové tempu asi 4:40 min./km a těšil jsem se do cíle. Věděl jsem, že to již určitě vyjde pod tři hodiny a na soupeře jsem již také zapomněl. Ale byla to chyba, protože druhý v pořadí polák August Jakubik je výborný ultramaratonec a své tempo v posledním kole stupňoval. Původně asi pouze se záměrem, že zaběhne čas pod tři hodiny, ale kdyby byl informován o mém klusu tak mě mohl v závěru porazit. Když jsem vbíhal do závěrečné asi 150 metrové rovinky do cíle tak mi Otta řekl, že je za mnou soupeř, ale ať jsem v klidu, že už to nestihne. Nestihl, ale pouze o 12 sekund ! August byl v cíli zlý, že mu nikdo na trati neřekl, že je za mnou takový kousek. Nevěděl totiž o mně a já o něm také ne. Kdyby to bylo naopak tak nevím jak by to dopadlo. Naštěstí to pro mě v cíli skončilo vítězstvím a tak jsem byl spokojen. Jenom do příště musím trošku natrénovat speciální styl běhu s hlavou do zadu, abych se vyvaroval v budoucnu možného zklamání. Zkusím to okoukat od jednoho našeho regionálního běžce, u kterého jsem si již mnohokrát všimnul, že běh s hlavou do zad bravurně ovládá :)
Maraton dokončilo celkem 57 běžců a mezi nimi bylo osm čechů, dva slováci a zbytek polští maratonci. V první desítce byl z našich ještě Petr Jadrníček (3:13:12) na čtvrtém, Kazimierz Swaczyna (3:19:32) na šestém a Vladimír Peřina (3:26:49) na desátem místě. Nový osobák si v pohodě zaběhla Lenka Wagnerová (4:07:25) a svůj první maraton dokončil Tomáš Mrajca (4:54:55). Ale gratuluji úplně všem účastnikům, protože tento maraton je hodně těžký. Převýšení je sice nepatrné, ale znatelné. Střídají se písčité, šotolinové a lesní povrchy. Ovšem bonbónkem jsou kostky, kterým se nedá vyhnout.
Trošičku mě mrzí, že tento pěkný maraton je každý rok v termínové kolizi se slovenským Rajeckým maratonem, kterého jsem se tímto nemohl třikrát účastnit. Vážně uvažuji, že pokud kolize nastane i příští rok, tak se asi tentokrát objevím na Slovensku. Jsem již Rybniku namlsaný a rád bych se také kochal někde jinde :)
Výsledky 6. ECOL Maratonu Rybnik
Komentáře
Přehled komentářů
Peťo, tvůj článek mi opětovně připoměl radost, kterou jsem měla v Rybniku po doběhnutí do cíle.Vzhledem k tomu, že jsem zatím stále běžec "na chvostě", nemusím se stresovat s tím, zda mě někdo v cíli předběhne.V mém případě je to na jistotu :-)
Pěkný článek
(lenkaclenka, 17. 8. 2008 20:11)